Веданта-сутры (санскрит)
Материал из Шайвавики
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.
Оригинальный текст Веданта-сутр в деванагари и IAST.
- Источник: ब्रह्मसूत्र
प्रथम अध्याय ( समन्वय ) // prathama adhyāya ( samanvaya )
अथातो ब्रह्मजिज्ञासा । ब्रसू-१,१.१ । जन्माद्यस्य यतः । ब्रसू-१,१.२ । शास्त्रयोनित्वात् । ब्रसू-१,१.३ । तत् तु समन्वयात् । ब्रसू-१,१.४ । ईक्षतेर् नाशब्दम् । ब्रसू-१,१.५ । गौणश् चेन् नात्मशब्दात् । ब्रसू-१,१.६ । तन्निष्ठस्य मोक्षोपदेशात् । ब्रसू-१,१.७ । हेयत्वावचनाच् च । ब्रसू-१,१.८ । प्रतिज्ञाविरोधात् । ब्रसू-१,१.९ । स्वाप्ययात् । ब्रसू-१,१.१० । गतिसामान्यात् । ब्रसू-१,१.११ । श्रुतत्वाच् च । ब्रसू-१,१.१२ । आनन्दमयोऽभ्यासात् । ब्रसू-१,१.१३ । विकारशब्दान् नेति चेन् न प्राचुर्यात् । ब्रसू-१,१.१४ । तद्धेतुव्यपदेशाच् च । ब्रसू-१,१.१५ । मान्त्रवर्णिकमेव च गीयते । ब्रसू-१,१.१६ । नेतरोऽनुपपत्तेः । ब्रसू-१,१.१७ । भेदव्यपदेशाच् च । ब्रसू-१,१.१८ । कामाच् च नानुमानापेक्षा । ब्रसू-१,१.१९ । अस्मिन्न् अस्य च तद्योगं शास्ति । ब्रसू-१,१.२० । अन्तस् तद्धर्मोपदेशात् । ब्रसू-१,१.२१ । भेदव्यपदेशाच् चान्यः । ब्रसू-१,१.२२ । आकाशस् तल्लिङ्गात् । ब्रसू-१,१.२३ । अत एव प्राणः । ब्रसू-१,१.२४ । ज्योतिश् चरणाभिधानात् । ब्रसू-१,१.२५ । छन्दोऽभिधानान् नेति चेन् न तथा चेतोऽर्पणनिगदात् तथा हि दर्शनम् । ब्रसू-१,१.२६ । भूतादिपादव्यपदेशोपपत्तेश् चैवम् । ब्रसू-१,१.२७ । उपदेशभेदान् नेति चेन् नोभयस्मिन्न् अप्य् अविरोधात् । ब्रसू-१,१.२८ । प्राणस् तथानुगमात् । ब्रसू-१,१.२९ । न वक्तुर् आत्मोपदेशाद् इति चेद् अध्यात्मसंबन्धभूमा ह्य् अस्मिन् । ब्रसू-१,१.३० । शास्त्रदृष्ट्या तूपदेशो वामदेववत् । ब्रसू-१,१.३१ । जीवमुख्यप्राणलिङ्गान् नेति चेन् नोपासात्रैविध्यादाश्रितत्वाद् इह तद्योगात् । ब्रसू-१,१.३२ । सर्वत्र प्रसिद्धोपदेशात् । ब्रसू-१,२.१ । विवक्षितगुणोपपत्तेश् च । ब्रसू-१,२.२ । अनुपपत्तेस् तु न शारीरः । ब्रसू-१,२.३ । कर्मकर्तृव्यपदेशाच् च । ब्रसू-१,२.४ । शब्दविशेषात् । ब्रसू-१,२.५ । स्मृतेश् च । ब्रसू-१,२.६ । अर्भकौस्त्वात् तद्व्यपदेशाच् च नेति चेन् न निचाय्यत्वाद् एवं व्योमवच् च । ब्रसू-१,२.७ । संभोगप्राप्तिर् इति चेन् न वैशेष्यात् । ब्रसू-१,२.८ । अत्ता चराचरग्रहणात् । ब्रसू-१,२.९ । प्रकरणाच् च । ब्रसू-१,२.१० । गुहां प्रविष्टाव् आत्मानौ हि तद्दर्शनात् । ब्रसू-१,२.११ । विशेषणाच् च । ब्रसू-१,२.१२ । अन्तर उपपत्तेः । ब्रसू-१,२.१३ । स्थानादिव्यपदेशाच् च । ब्रसू-१,२.१४ । सुखविशिष्टाभिधानाद् एव च । ब्रसू-१,२.१५ । अत एव च स ब्रह्म । ब्रसू-१,२.१६ । श्रुतोपनिषत्कगत्यभिधानाच् च । ब्रसू-१,२.१७ । अनवस्थितेर् असंभवाच् च नेतरः । ब्रसू-१,२.१८ । अन्तर्याम्यधिदैवाधिलोकादिषु तद्धर्मव्यपदेशात् । ब्रसू-१,२.१९ । न च स्मार्तम् अतद्धर्माभिलापाच् छारीरश् च । ब्रसू-१,२.२० । उभयेऽपि हि भेदेनैनम् अधीयते । ब्रसू-१,२.२१ । अदृश्यत्वादिगुणको धर्मोक्तेः । ब्रसू-१,२.२२ । विशेषणभेदव्यपदेशाभ्यां च नेतरौ । ब्रसू-१,२.२३ । रूपोपन्यासाच् च । ब्रसू-१,२.२४ । वैश्वानरः साधारणशब्दविशेषात् । ब्रसू-१,२.२५ । स्मर्यमाणम् अनुमानं स्याद् इति । ब्रसू-१,२.२६ । शब्दादिभ्योऽन्तःप्रतिष्ठानाच् च नेति चेन् न तथा दृष्ट्युपदेशाद् असम्भवात् पुरुषमपि चैनम् अधीयते । ब्रसू-१,२.२७ । अत एव न देवता भूतं च । ब्रसू-१,२.२८ । साक्षाद् अप्य् अविरोधं जैमिनिः । ब्रसू-१,२.२९ । अभिव्यक्तेर् इत्य् आश्मरथ्यः । ब्रसू-१,२.३० । अनुस्मृतेर् बादरिः । ब्रसू-१,२.३१ । संपत्तेर् इति जैमिनिस् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-१,२.३२ । आमनन्ति चैनम् अस्मिन् । ब्रसू-१,२.३३ । द्युभ्वाद्यायतनं स्वशब्दात् । ब्रसू-१,३.१ । मुक्तोपसृप्यव्यपदेशाच् च । ब्रसू-१,३.२ । नानुमानम् अतच्छब्दात् प्राणभृच् च । ब्रसू-१,३.३ । भेदव्यपदेशात् । ब्रसू-१,३.४ । प्रकरणात् । ब्रसू-१,३.५ । स्थित्यदनाभ्यां च । ब्रसू-१,३.६ । भूमा संप्रसादाद् अध्युपदेशात् । ब्रसू-१,३.७ । धर्मोपपत्तेश् च । ब्रसू-१,३.८ । अक्षरम् अम्बरान्तधृतेः । ब्रसू-१,३.९ । सा च प्रशासनात् । ब्रसू-१,३.१० । अन्यभावव्यावृत्तेश्च । ब्रसू-१,३.११ । ईक्षतिकर्मव्यपदेशात् सः । ब्रसू-१,३.१२ । दहर उत्तरेभ्यः । ब्रसू-१,३.१३ । गतिशब्दाभ्यां तथा हि दृष्टं लिङ्गं च । ब्रसू-१,३.१४ । धृतेश् च महिम्नोऽस्यास्मिन्न् उपलब्धेः । ब्रसू-१,३.१५ । प्रसिद्धेश् च । ब्रसू-१,३.१६ । इतरपरामर्शात् स इति चेन् नासंभवात् । ब्रसू-१,३.१७ । उत्तराच् चेद् आविर्भूतस्वरूपस् तु । ब्रसू-१,३.१८ । अन्यार्थश् च परामर्शः । ब्रसू-१,३.१९ । अल्पश्रुतेर् इति चेत् तद् उक्तम् । ब्रसू-१,३.२० । अनुकृतेस् तस्य च । ब्रसू-१,३.२१ । अपि च स्मर्यते । ब्रसू-१,३.२२ । शब्दाद् एव प्रमितः । ब्रसू-१,३.२३ । हृद्यपेक्षया तु मनुष्याधिकारत्वात् । ब्रसू-१,३.२४ । तदुपर्य् अपि बादरायणः संभवात् । ब्रसू-१,३.२५ । विरोधः कर्मणीति चेन् नानेकप्रतिपत्तेर् दर्शनात् । ब्रसू-१,३.२६ । शब्द इति चेन् नातः प्रभवात् प्रत्यक्षानुमानाभ्याम् । ब्रसू-१,३.२७ । अत एव च नित्यत्वम् । ब्रसू-१,३.२८ । समाननामरूपत्वाच्चावृत्तावप्यविरोधो दर्शनात् स्मृतेश् च । ब्रसू-१,३.२९ । मध्वादिष्व् असंभवाद् अनधिकारं जैमिनिः । ब्रसू-१,३.३० । ज्योतिषि भावाच् च । ब्रसू-१,३.३१ । भावं तु बादरायणोऽस्ति हि । ब्रसू-१,३.३२ । शुगस्य तदनादरश्रवणात् तदाद्रवणात् सूच्यते हि । ब्रसू-१,३.३३ । क्षत्रियत्वगतेश् च । ब्रसू-१,३.३४ । उत्तरत्र चैत्ररथेन लिङ्गात् । ब्रसू-१,३.३५ । संस्कारपरामर्शात् तदभावाभिलापाच् च । ब्रसू-१,३.३६ । तदभावनिर्धारणे च प्रवृत्तेः । ब्रसू-१,३.३७ । श्रवणाध्ययनार्थप्रतिषेधात् । ब्रसू-१,३.३८ । स्मृतेश् च । ब्रसू-१,३.३९ । कम्पनात् । ब्रसू-१,३.४० । ज्योतिर् दर्शनात् । ब्रसू-१,३.४१ । आकाशोऽर्थान्तरत्वादिव्यपदेशात् । ब्रसू-१,३.४२ । सुषुप्त्युत्क्रान्त्योर् भेदेन । ब्रसू-१,३.४३ । पत्यादिशब्देभ्यः । ब्रसू-१,३.४४ । आनुमानिकम् अप्य् एकेषाम् इति चेन् न शरीर-रूपक-विन्यस्त-गृहीतेर् दर्शयति च । ब्रसू-१,४.१ । सूक्ष्मं तु तदर्हत्वात् । ब्रसू-१,४.२ । तदधीनत्वाद् अर्थवत् । ब्रसू-१,४.३ । ज्ञेयत्वावचनाच् च । ब्रसू-१,४.४ । वदतीति चेन् न प्राज्ञो हि प्रकरणात् । ब्रसू-१,४.५ । त्रयाणाम् एव चैवम् उपन्यासः प्रश्नश् च । ब्रसू-१,४.६ । महद्वच् च । ब्रसू-१,४.७ । चमसवदविशेषात् । ब्रसू-१,४.८ । ज्योतिरुपक्रमा तु तथा ह्य् अधीयत एके । ब्रसू-१,४.९ । कल्पनोपदेशाच् च मध्वादिवदविरोधः । ब्रसू-१,४.१० । न संख्योपसंग्रहादपि ज्ञानाभावाद् अतिरेकाच् च । ब्रसू-१,४.११ । प्राणादयो वाक्यशेषात् । ब्रसू-१,४.१२ । ज्योतिषैकेषाम् असत्यन्ने । ब्रसू-१,४.१३ । कारणत्वेन चाकाशादिषु यथाव्यपदिष्टोक्तेः । ब्रसू-१,४.१४ । समाकर्षात् । ब्रसू-१,४.१५ । जगद्वाचित्वात् । ब्रसू-१,४.१६ । जीवमुख्यप्राणलिङ्गान् नेति चेत् तद्व्याख्यातम् । ब्रसू-१,४.१७ । अन्यार्थं तु जैमिनिः प्रश्नव्याख्यानाभ्याम् अपि चैवम् एके । ब्रसू-१,४.१८ । वाक्यान्वयात् । ब्रसू-१,४.१९ । प्रतिज्ञासिद्धेर् लिङ्गम् आश्मरथ्यः । ब्रसू-१,४.२० । उत्क्रमिष्यत एवं भावाद् इत्य् औडुलोमिः । ब्रसू-१,४.२१ । अवस्थितेर् इति काशकृत्स्नः । ब्रसू-१,४.२२ । प्रकृतिश् च प्रतिज्ञादृष्टान्तानुपरोधात् । ब्रसू-१,४.२३ । अभिध्योपदेशाच् च । ब्रसू-१,४.२४ । साक्षाच् चोभयाम्नानात् । ब्रसू-१,४.२५ । आत्मकृतेः । ब्रसू-१,४.२६ । परिणामात् । ब्रसू-१,४.२७ । योनिश् च हि गीयते । ब्रसू-१,४.२८ । एतेन सर्वे व्याख्याता व> |
athāto brahmajijñāsā . brasū-1,1.1 . janmādyasya yataḥ . brasū-1,1.2 . śāstrayonitvāt . brasū-1,1.3 . tat tu samanvayāt . brasū-1,1.4 . īkṣater nāśabdam . brasū-1,1.5 . gauṇaś cen nātmaśabdāt . brasū-1,1.6 . tanniṣṭhasya mokṣopadeśāt . brasū-1,1.7 . heyatvāvacanāc ca . brasū-1,1.8 . pratijñāvirodhāt . brasū-1,1.9 . svāpyayāt . brasū-1,1.10 . gatisāmānyāt . brasū-1,1.11 . śrutatvāc ca . brasū-1,1.12 . ānandamayo'bhyāsāt . brasū-1,1.13 . vikāraśabdān neti cen na prācuryāt . brasū-1,1.14 . taddhetuvyapadeśāc ca . brasū-1,1.15 . māntravarṇikameva ca gīyate . brasū-1,1.16 . netaro'nupapatteḥ . brasū-1,1.17 . bhedavyapadeśāc ca . brasū-1,1.18 . kāmāc ca nānumānāpekṣā . brasū-1,1.19 . asminn asya ca tadyogaṁ śāsti . brasū-1,1.20 . antas taddharmopadeśāt . brasū-1,1.21 . bhedavyapadeśāc cānyaḥ . brasū-1,1.22 . ākāśas talliṅgāt . brasū-1,1.23 . ata eva prāṇaḥ . brasū-1,1.24 . jyotiś caraṇābhidhānāt . brasū-1,1.25 . chando'bhidhānān neti cen na tathā ceto'rpaṇanigadāt tathā hi darśanam . brasū-1,1.26 . bhūtādipādavyapadeśopapatteś caivam . brasū-1,1.27 . upadeśabhedān neti cen nobhayasminn apy avirodhāt . brasū-1,1.28 . prāṇas tathānugamāt . brasū-1,1.29 . na vaktur ātmopadeśād iti ced adhyātmasaṁbandhabhūmā hy asmin . brasū-1,1.30 . śāstradṛṣṭyā tūpadeśo vāmadevavat . brasū-1,1.31 . jīvamukhyaprāṇaliṅgān neti cen nopāsātraividhyādāśritatvād iha tadyogāt . brasū-1,1.32 . sarvatra prasiddhopadeśāt . brasū-1,2.1 . vivakṣitaguṇopapatteś ca . brasū-1,2.2 . anupapattes tu na śārīraḥ . brasū-1,2.3 . karmakartṛvyapadeśāc ca . brasū-1,2.4 . śabdaviśeṣāt . brasū-1,2.5 . smṛteś ca . brasū-1,2.6 . arbhakaustvāt tadvyapadeśāc ca neti cen na nicāyyatvād evaṁ vyomavac ca . brasū-1,2.7 . saṁbhogaprāptir iti cen na vaiśeṣyāt . brasū-1,2.8 . attā carācaragrahaṇāt . brasū-1,2.9 . prakaraṇāc ca . brasū-1,2.10 . guhāṁ praviṣṭāv ātmānau hi taddarśanāt . brasū-1,2.11 . viśeṣaṇāc ca . brasū-1,2.12 . antara upapatteḥ . brasū-1,2.13 . sthānādivyapadeśāc ca . brasū-1,2.14 . sukhaviśiṣṭābhidhānād eva ca . brasū-1,2.15 . ata eva ca sa brahma . brasū-1,2.16 . śrutopaniṣatkagatyabhidhānāc ca . brasū-1,2.17 . anavasthiter asaṁbhavāc ca netaraḥ . brasū-1,2.18 . antaryāmyadhidaivādhilokādiṣu taddharmavyapadeśāt . brasū-1,2.19 . na ca smārtam ataddharmābhilāpāc chārīraś ca . brasū-1,2.20 . ubhaye'pi hi bhedenainam adhīyate . brasū-1,2.21 . adṛśyatvādiguṇako dharmokteḥ . brasū-1,2.22 . viśeṣaṇabhedavyapadeśābhyāṁ ca netarau . brasū-1,2.23 . rūpopanyāsāc ca . brasū-1,2.24 . vaiśvānaraḥ sādhāraṇaśabdaviśeṣāt . brasū-1,2.25 . smaryamāṇam anumānaṁ syād iti . brasū-1,2.26 . śabdādibhyo'ntaḥpratiṣṭhānāc ca neti cen na tathā dṛṣṭyupadeśād asambhavāt puruṣamapi cainam adhīyate . brasū-1,2.27 . ata eva na devatā bhūtaṁ ca . brasū-1,2.28 . sākṣād apy avirodhaṁ jaiminiḥ . brasū-1,2.29 . abhivyakter ity āśmarathyaḥ . brasū-1,2.30 . anusmṛter bādariḥ . brasū-1,2.31 . saṁpatter iti jaiminis tathā hi darśayati . brasū-1,2.32 . āmananti cainam asmin . brasū-1,2.33 . dyubhvādyāyatanaṁ svaśabdāt . brasū-1,3.1 . muktopasṛpyavyapadeśāc ca . brasū-1,3.2 . nānumānam atacchabdāt prāṇabhṛc ca . brasū-1,3.3 . bhedavyapadeśāt . brasū-1,3.4 . prakaraṇāt . brasū-1,3.5 . sthityadanābhyāṁ ca . brasū-1,3.6 . bhūmā saṁprasādād adhyupadeśāt . brasū-1,3.7 . dharmopapatteś ca . brasū-1,3.8 . akṣaram ambarāntadhṛteḥ . brasū-1,3.9 . sā ca praśāsanāt . brasū-1,3.10 . anyabhāvavyāvṛtteśca . brasū-1,3.11 . īkṣatikarmavyapadeśāt saḥ . brasū-1,3.12 . dahara uttarebhyaḥ . brasū-1,3.13 . gatiśabdābhyāṁ tathā hi dṛṣṭaṁ liṅgaṁ ca . brasū-1,3.14 . dhṛteś ca mahimno'syāsminn upalabdheḥ . brasū-1,3.15 . prasiddheś ca . brasū-1,3.16 . itaraparāmarśāt sa iti cen nāsaṁbhavāt . brasū-1,3.17 . uttarāc ced āvirbhūtasvarūpas tu . brasū-1,3.18 . anyārthaś ca parāmarśaḥ . brasū-1,3.19 . alpaśruter iti cet tad uktam . brasū-1,3.20 . anukṛtes tasya ca . brasū-1,3.21 . api ca smaryate . brasū-1,3.22 . śabdād eva pramitaḥ . brasū-1,3.23 . hṛdyapekṣayā tu manuṣyādhikāratvāt . brasū-1,3.24 . tadupary api bādarāyaṇaḥ saṁbhavāt . brasū-1,3.25 . virodhaḥ karmaṇīti cen nānekapratipatter darśanāt . brasū-1,3.26 . śabda iti cen nātaḥ prabhavāt pratyakṣānumānābhyām . brasū-1,3.27 . ata eva ca nityatvam . brasū-1,3.28 . samānanāmarūpatvāccāvṛttāvapyavirodho darśanāt smṛteś ca . brasū-1,3.29 . madhvādiṣv asaṁbhavād anadhikāraṁ jaiminiḥ . brasū-1,3.30 . jyotiṣi bhāvāc ca . brasū-1,3.31 . bhāvaṁ tu bādarāyaṇo'sti hi . brasū-1,3.32 . śugasya tadanādaraśravaṇāt tadādravaṇāt sūcyate hi . brasū-1,3.33 . kṣatriyatvagateś ca . brasū-1,3.34 . uttaratra caitrarathena liṅgāt . brasū-1,3.35 . saṁskāraparāmarśāt tadabhāvābhilāpāc ca . brasū-1,3.36 . tadabhāvanirdhāraṇe ca pravṛtteḥ . brasū-1,3.37 . śravaṇādhyayanārthapratiṣedhāt . brasū-1,3.38 . smṛteś ca . brasū-1,3.39 . kampanāt . brasū-1,3.40 . jyotir darśanāt . brasū-1,3.41 . ākāśo'rthāntaratvādivyapadeśāt . brasū-1,3.42 . suṣuptyutkrāntyor bhedena . brasū-1,3.43 . patyādiśabdebhyaḥ . brasū-1,3.44 . ānumānikam apy ekeṣām iti cen na śarīra-rūpaka-vinyasta-gṛhīter darśayati ca . brasū-1,4.1 . sūkṣmaṁ tu tadarhatvāt . brasū-1,4.2 . tadadhīnatvād arthavat . brasū-1,4.3 . jñeyatvāvacanāc ca . brasū-1,4.4 . vadatīti cen na prājño hi prakaraṇāt . brasū-1,4.5 . trayāṇām eva caivam upanyāsaḥ praśnaś ca . brasū-1,4.6 . mahadvac ca . brasū-1,4.7 . camasavadaviśeṣāt . brasū-1,4.8 . jyotirupakramā tu tathā hy adhīyata eke . brasū-1,4.9 . kalpanopadeśāc ca madhvādivadavirodhaḥ . brasū-1,4.10 . na saṁkhyopasaṁgrahādapi jñānābhāvād atirekāc ca . brasū-1,4.11 . prāṇādayo vākyaśeṣāt . brasū-1,4.12 . jyotiṣaikeṣām asatyanne . brasū-1,4.13 . kāraṇatvena cākāśādiṣu yathāvyapadiṣṭokteḥ . brasū-1,4.14 . samākarṣāt . brasū-1,4.15 . jagadvācitvāt . brasū-1,4.16 . jīvamukhyaprāṇaliṅgān neti cet tadvyākhyātam . brasū-1,4.17 . anyārthaṁ tu jaiminiḥ praśnavyākhyānābhyām api caivam eke . brasū-1,4.18 . vākyānvayāt . brasū-1,4.19 . pratijñāsiddher liṅgam āśmarathyaḥ . brasū-1,4.20 . utkramiṣyata evaṁ bhāvād ity auḍulomiḥ . brasū-1,4.21 . avasthiter iti kāśakṛtsnaḥ . brasū-1,4.22 . prakṛtiś ca pratijñādṛṣṭāntānuparodhāt . brasū-1,4.23 . abhidhyopadeśāc ca . brasū-1,4.24 . sākṣāc cobhayāmnānāt . brasū-1,4.25 . ātmakṛteḥ . brasū-1,4.26 . pariṇāmāt . brasū-1,4.27 . yoniś ca hi gīyate . brasū-1,4.28 . etena sarve vyākhyātā va> |
द्वितीय अध्याय ( अविरोध ) // dvitīya adhyāya ( avirodha )
स्मृत्यनवकाशदोषप्रसङ्ग इति चेन् नान्यस्मृत्यनवकाशदोषप्रसङ्गात् । ब्रसू-२,१.१ । इतरेषां चानुपलब्धेः । ब्रसू-२,१.२ । एतेन योगः प्रत्युक्तः । ब्रसू-२,१.३ । न विलक्षणत्वाद् अस्य तथात्वं च शब्दात् । ब्रसू-२,१.४ । अभिमानिव्यपदेशस् तु विशेषानुगतिभ्याम् । ब्रसू-२,१.५ । दृश्यते तु । ब्रसू-२,१.६ । असद् इति चेन् न प्रतिषेधमात्रत्वात् । ब्रसू-२,१.७ । अपीतौ तद्वत्प्रसङ्गाद् असमञ्जसम् । ब्रसू-२,१.८ । न तु दृष्टान्तभावात् । ब्रसू-२,१.९ । स्वपक्षदोषाच् च । ब्रसू-२,१.१० । तर्काप्रतिष्ठानाद् अपि । ब्रसू-२,१.११ । अन्यथानुमेयम् इति चेद् एवम् अप्य् अनिर्मोक्षप्रसङ्गः । ब्रसू-२,१.१२ । एतेन शिष्टापरिग्रहा अपि व्याख्याताः । ब्रसू-२,१.१३ । भोक्त्रापत्तेर् अविभागश् चेत् स्याल् लोकवत् । ब्रसू-२,१.१४ । तदनन्यत्वम् आरम्भणशब्दादिभ्यः । ब्रसू-२,१.१५ । भावे चोपलब्धेः । ब्रसू-२,१.१६ । सत्वाच् चापरस्य । ब्रसू-२,१.१७ । असद्व्यपदेशान् नेति चेन् न धर्मान्तरेण वाक्यशेषाद्युक्तेः शब्दान्तराच् च । ब्रसू-२,१.१८ । पटवच् च । ब्रसू-२,१.१९ । यथा च प्राणादिः । ब्रसू-२,१.२० । इतरव्यपदेशाद् धिताकरणादिदोषप्रसक्तिः । ब्रसू-२,१.२१ । अधिकं तु भेदनिर्देशात् । ब्रसू-२,१.२२ । अश्मादिवच् च तदनुपपत्तिः । ब्रसू-२,१.२३ । उपसंहारदर्शनान् नेति चेन् न क्षीरवद् धि । ब्रसू-२,१.२४ । देवादिवद् अपि लोके । ब्रसू-२,१.२५ । कृत्स्नप्रसक्तिर् निरवयवत्वशब्दकोपो वा । ब्रसू-२,१.२६ । श्रुतेस् तु शब्दमूलत्वात् । ब्रसू-२,१.२७ । आत्मनि चैवं विचित्राश् च हि । ब्रसू-२,१.२८ । स्वपक्षदोषाच् च । ब्रसू-२,१.२९ । सर्वोपेता च तद्दर्शनात् । ब्रसू-२,१.३० । विकरणत्वान् नेति चेत् तद् उक्तम् । ब्रसू-२,१.३१ । न प्रयोजनवत्त्वात् । ब्रसू-२,१.३२ । लोकवत् तु लीलाकैवल्यम् । ब्रसू-२,१.३३ । वैषम्यनैर्घृण्ये न सापेक्षत्वात् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-२,१.३४ । न कर्माविभागाद् इति चेन् नानादित्वाद् उपपद्यते चाप्य् उपलभ्यते च । ब्रसू-२,१.३५ । सर्वधर्मोपपत्तेश् च । ब्रसू-२,१.३६ । रचनानुपपत्तेश् च नानुमानं प्रवृत्तेश् च । ब्रसू-२,२.१ । पयोऽम्बुवच् चेत् तत्रापि । ब्रसू-२,२.२ । व्यतिरेकानवस्थितेश् चानपेक्षत्वात् । ब्रसू-२,२.३ । अन्यत्राभावाच् च न तृणादिवत् । ब्रसू-२,२.४ । पुरुषाश्मवद् इति चेत् तथापि । ब्रसू-२,२.५ । अङ्गित्वानुपपत्तेश् च । ब्रसू-२,२.६ । अन्यथानुमितौ च ज्ञशक्तिवियोगात् । ब्रसू-२,२.७ । अभ्युपगमेऽप्य् अर्थाभावात् । ब्रसू-२,२.८ । विप्रतिषेधाच् चासमञ्जसम् । ब्रसू-२,२.९ । महद्दीर्घवद् वा ह्रस्वपरिमण्डलाभ्याम् । ब्रसू-२,२.१० । उभयथापि न कर्मातस्तदभावः । ब्रसू-२,२.११ । समवायाभ्युपगमाच् च साम्याद् अनवस्थितेः । ब्रसू-२,२.१२ । नित्यम् एव च भावात् । ब्रसू-२,२.१३ । रूपादिमत्त्वाच् च विपर्ययो दर्शनात् । ब्रसू-२,२.१४ । उभयथा च दोषात् । ब्रसू-२,२.१५ । अपरिग्रहाच् चात्यन्तम् अनपेक्षा । ब्रसू-२,२.१६ । समुदाय उभयहेतुकेऽपि तदप्राप्तिः । ब्रसू-२,२.१७ । इतरेतरप्रत्ययत्वाद् उपपन्नम् इति चेन् न सङ्घातभावानिमित्तत्वात् । ब्रसू-२,२.१८ । उत्तरोत्पादे च पूर्वनिरोधात् । ब्रसू-२,२.१९ । असति प्रतिज्ञोपरोधो यौगपद्यमन्यथा । ब्रसू-२,२.२० । प्रतिसंख्याप्रतिसंख्यानिरोधाप्राप्तिर् अविच्छेदात् । ब्रसू-२,२.२१ । उभयथा च दोषात् । ब्रसू-२,२.२२ । आकाशे चाविशेषात् । ब्रसू-२,२.२३ । अनुस्मृतेश् च । ब्रसू-२,२.२४ । नासतोऽदृष्टत्वात् । ब्रसू-२,२.२५ । उदासीनानाम् अपि चैवं सिद्धिः । ब्रसू-२,२.२६ । नाभाव उपलब्धेः । ब्रसू-२,२.२७ । वैधर्म्याच् च न स्वप्नादिवत् । ब्रसू-२,२.२८ । न भावोऽनुपलब्धेः । ब्रसू-२,२.२९ । सर्वथानुपपत्तेश् च । ब्रसू-२,२.३० । नैकस्मिन्न् असम्भवात् । ब्रसू-२,२.३१ । एवं चात्माकार्त्स्न्यम् । ब्रसू-२,२.३२ । न च पर्यायाद् अप्य् अविरोधो विकारादिभ्यः । ब्रसू-२,२.३३ । अन्त्यावस्थितेश् चोभयनित्यत्वाद् अविशेषः । ब्रसू-२,२.३४ । पत्युर् असामञ्जस्यात् । ब्रसू-२,२.३५ । अधिष्ठानानुपपत्तेश् च । ब्रसू-२,२.३६ । करणवच् चेन् न भोगादिभ्यः । ब्रसू-२,२.३७ । अन्तवत्त्वम् असर्वज्ञता वा । ब्रसू-२,२.३८ । उत्पत्त्यसंभवात् । ब्रसू-२,२.३९ । न च कर्तुः करणम् । ब्रसू-२,२.४० । विज्ञानादिभावे वा तदप्रतिषेधः । ब्रसू-२,२.४१ । विप्रतिषेधाच् च । ब्रसू-२,२.४२ । न वियदश्रुतेः । ब्रसू-२,३.१ । अस्ति तु । ब्रसू-२,३.२ । गौण्यसंभवाच् छब्दाच् च । ब्रसू-२,३.३ । स्याच् चैकस्य ब्रह्मशब्दवत् । ब्रसू-२,३.४ । प्रतिज्ञाहानिर् अव्यतिरेकात् । ब्रसू-२,३.५ । शब्देभ्यः । ब्रसू-२,३.६ । यावद्विकारं तु विभागो लोकवत् । ब्रसू-२,३.७ । एतेन मातरिश्वा व्याख्यातः । ब्रसू-२,३.८ । असंभवस् तु सतोऽनुपपत्तेः । ब्रसू-२,३.९ । तेजोऽतस् तथा ह्य् आह । ब्रसू-२,३.१० । आपः । ब्रसू-२,३.११ । पृथिवी । ब्रसू-२,३.१२ । अधिकाररूपशब्दान्तरेभ्यः । ब्रसू-२,३.१३ । तदभिध्यानाद् एव तु तल्लिङ्गात् सः । ब्रसू-२,३.१४ । विपर्ययेण तु क्रमोऽत उपपद्यते च । ब्रसू-२,३.१५ । अन्तरा विज्ञानमनसी क्रमेण तल्लिङ्गाद् इति चेन् नाविशेषात् । ब्रसू-२,३.१६ । चराचरव्यपाश्रयस् तु स्यात् तद्व्यपदेशो भाक्तस् तद्भावभावित्वात् । ब्रसू-२,३.१७ । नात्मा श्रुतेर् नित्यत्वाच् च ताभ्यः । ब्रसू-२,३.१८ । ज्ञोऽत एव । ब्रसू-२,३.१९ । उत्क्रान्तिगत्यागतीनाम् । ब्रसू-२,३.२० । स्वात्मना चोत्तरयोः । ब्रसू-२,३.२१ । नाणुरतच्छ्रुतेर् इति चेन् नेतराधिकारात् । ब्रसू-२,३.२२ । स्वशब्दोन्मानाभ्यां च । ब्रसू-२,३.२३ । अविरोधश् चन्दनवत् । ब्रसू-२,३.२४ । अवस्थितिवैशेष्याद् इति चेन् नाभ्युपगमाद् धृदि हि । ब्रसू-२,३.२५ । गुणाद्वा लोकवत् । ब्रसू-२,३.२६ । व्यतिरेको गन्धवत् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-२,३.२७ । पृथगुपदेशात् । ब्रसू-२,३.२८ । तद्गुणसारत्वात् तु तद्व्यपदेशः प्राज्ञवत् । ब्रसू-२,३.२९ । यावदात्मभावित्वाच् च न दोषस् तद्दर्शनात् । ब्रसू-२,३.३० । पुंस्त्वादिवत् त्व् अस्य सतोऽभिव्यक्तियोगात् । ब्रसू-२,३.३१ । नित्योपलब्ध्यनुपलब्धिप्रसङ्गोऽन्यतरनियमो वान्यथा । ब्रसू-२,३.३२ । कर्ता शास्त्रार्थवत्त्वात् । ब्रसू-२,३.३३ । उपादानाद् विहारोपदेशाच् च । ब्रसू-२,३.३४ । व्यपदेशाच् च क्रियायां न चेन् निर्देशविपर्ययः । ब्रसू-२,३.३५ । उपलब्धिवदनियमः । ब्रसू-२,३.३६ । शक्तिविपर्ययात् । ब्रसू-२,३.३७ । समाध्यभावाच् च । ब्रसू-२,३.३८ । यथा च तक्षोभयथा । ब्रसू-२,३.३९ । परात् तु तच्छ्रुतेः । ब्रसू-२,३.४० । कृतप्रयत्नापेक्षस् तु विहितप्रतिषिद्धावैयर्थ्यादिभ्यः । ब्रसू-२,३.४१ । अंशो नानाव्यपदेशाद् अन्यथा चापि दाशकितवादित्वम् अधीयत एके । ब्रसू-२,३.४२ । मन्त्रवर्णात् । ब्रसू-२,३.४३ । अपि स्मर्यते । ब्रसू-२,३.४४ । प्रकाशादिवत् तु नैवं परः । ब्रसू-२,३.४५ । स्मरन्ति च । ब्रसू-२,३.४६ । अनुज्ञापरिहारौ देहसम्बन्धाज् ज्योतिरादिवत् । ब्रसू-२,३.४७ । असन्ततेश् चाव्यतिकरः । ब्रसू-२,३.४८ । आभास एव च । ब्रसू-२,३.४९ । अदृष्टानियमात् । ब्रसू-२,३.५० । अभिसन्ध्यादिष्व् अपि चैवम् । ब्रसू-२,३.५१ । प्रदेशभेदाद् इति चेन् नान्तर्भावात् । ब्रसू-२,३.५२ । तथा प्राणाः । ब्रसू-२,४.१ । गौण्यसंभवात् तत्प्राक् श्रुतेश् च । ब्रसू-२,४.२ । तत्पूर्वकत्वाद् वाचः । ब्रसू-२,४.३ । सप्त गतेर् विशेषितत्वाच् च । ब्रसू-२,४.४ । हस्तादयस् तु स्थितेऽतो नैवम् । ब्रसू-२,४.५ । अणवश् च । ब्रसू-२,४.६ । श्रेष्ठश् च । ब्रसू-२,४.७ । न वायुक्रिये पृथगुपदेशात् । ब्रसू-२,४.८ । चक्षुरादिवत् तु तत्सहशिष्ट्यादिभ्यः । ब्रसू-२,४.९ । अकरणत्वाच् च न दोषस् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-२,४.१० । पञ्चवृत्तिर् मनोवत् व्यपदिश्यते । ब्रसू-२,४.११ । अणुश् च । ब्रसू-२,४.१२ । ज्योतिर् आद्यधिष्ठानं तु तदामननात्प्राणवता शब्दात् । ब्रसू-२,४.१३ । तस्य च नित्यत्वात् । ब्रसू-२,४.१४ । त इन्द्रियाणि तद्व्यपदेशाद् अन्यत्र श्रेष्ठात् । ब्रसू-२,४.१५ । भेदश्रुतेर् वैलक्षण्याच् च । ब्रसू-२,४.१६ । संज्ञामूर्तिकॢप्तिस् तु त्रिवृत्कुर्वत उपदेशात् । ब्रसू-२,४.१७ । मांसादि भौमं यथाशब्दमितरयोश् च । ब्रसू-२,४.१८ । वैशेष्यात् तु तद्वादस् तद्वादः । ब्रसू-२,४.१९ । |
lokavat tu līlākaivalyam . brasū-2,1.33 . vaiṣamyanairghṛṇye na sāpekṣatvāt tathā hi darśayati . brasū-2,1.34 . na karmāvibhāgād iti cen nānāditvād upapadyate cāpy upalabhyate ca . brasū-2,1.35 . sarvadharmopapatteś ca . brasū-2,1.36 . racanānupapatteś ca nānumānaṁ pravṛtteś ca . brasū-2,2.1 . payo'mbuvac cet tatrāpi . brasū-2,2.2 . vyatirekānavasthiteś cānapekṣatvāt . brasū-2,2.3 . anyatrābhāvāc ca na tṛṇādivat . brasū-2,2.4 . puruṣāśmavad iti cet tathāpi . brasū-2,2.5 . aṅgitvānupapatteś ca . brasū-2,2.6 . anyathānumitau ca jñaśaktiviyogāt . brasū-2,2.7 . abhyupagame'py arthābhāvāt . brasū-2,2.8 . vipratiṣedhāc cāsamañjasam . brasū-2,2.9 . mahaddīrghavad vā hrasvaparimaṇḍalābhyām . brasū-2,2.10 . ubhayathāpi na karmātastadabhāvaḥ . brasū-2,2.11 . samavāyābhyupagamāc ca sāmyād anavasthiteḥ . brasū-2,2.12 . nityam eva ca bhāvāt . brasū-2,2.13 . rūpādimattvāc ca viparyayo darśanāt . brasū-2,2.14 . ubhayathā ca doṣāt . brasū-2,2.15 . aparigrahāc cātyantam anapekṣā . brasū-2,2.16 . samudāya ubhayahetuke'pi tadaprāptiḥ . brasū-2,2.17 . itaretarapratyayatvād upapannam iti cen na saṅghātabhāvānimittatvāt . brasū-2,2.18 . uttarotpāde ca pūrvanirodhāt . brasū-2,2.19 . asati pratijñoparodho yaugapadyamanyathā . brasū-2,2.20 . pratisaṁkhyāpratisaṁkhyānirodhāprāptir avicchedāt . brasū-2,2.21 . ubhayathā ca doṣāt . brasū-2,2.22 . ākāśe cāviśeṣāt . brasū-2,2.23 . anusmṛteś ca . brasū-2,2.24 . nāsato'dṛṣṭatvāt . brasū-2,2.25 . udāsīnānām api caivaṁ siddhiḥ . brasū-2,2.26 . nābhāva upalabdheḥ . brasū-2,2.27 . vaidharmyāc ca na svapnādivat . brasū-2,2.28 . na bhāvo'nupalabdheḥ . brasū-2,2.29 . sarvathānupapatteś ca . brasū-2,2.30 . naikasminn asambhavāt . brasū-2,2.31 . evaṁ cātmākārtsnyam . brasū-2,2.32 . na ca paryāyād apy avirodho vikārādibhyaḥ . brasū-2,2.33 . antyāvasthiteś cobhayanityatvād aviśeṣaḥ . brasū-2,2.34 . patyur asāmañjasyāt . brasū-2,2.35 . adhiṣṭhānānupapatteś ca . brasū-2,2.36 . karaṇavac cen na bhogādibhyaḥ . brasū-2,2.37 . antavattvam asarvajñatā vā . brasū-2,2.38 . utpattyasaṁbhavāt . brasū-2,2.39 . na ca kartuḥ karaṇam . brasū-2,2.40 . vijñānādibhāve vā tadapratiṣedhaḥ . brasū-2,2.41 . vipratiṣedhāc ca . brasū-2,2.42 . na viyadaśruteḥ . brasū-2,3.1 . asti tu . brasū-2,3.2 . gauṇyasaṁbhavāc chabdāc ca . brasū-2,3.3 . syāc caikasya brahmaśabdavat . brasū-2,3.4 . pratijñāhānir avyatirekāt . brasū-2,3.5 . śabdebhyaḥ . brasū-2,3.6 . yāvadvikāraṁ tu vibhāgo lokavat . brasū-2,3.7 . etena mātariśvā vyākhyātaḥ . brasū-2,3.8 . asaṁbhavas tu sato'nupapatteḥ . brasū-2,3.9 . tejo'tas tathā hy āha . brasū-2,3.10 . āpaḥ . brasū-2,3.11 . pṛthivī . brasū-2,3.12 . adhikārarūpaśabdāntarebhyaḥ . brasū-2,3.13 . tadabhidhyānād eva tu talliṅgāt saḥ . brasū-2,3.14 . viparyayeṇa tu kramo'ta upapadyate ca . brasū-2,3.15 . antarā vijñānamanasī krameṇa talliṅgād iti cen nāviśeṣāt . brasū-2,3.16 . carācaravyapāśrayas tu syāt tadvyapadeśo bhāktas tadbhāvabhāvitvāt . brasū-2,3.17 . nātmā śruter nityatvāc ca tābhyaḥ . brasū-2,3.18 . jño'ta eva . brasū-2,3.19 . utkrāntigatyāgatīnām . brasū-2,3.20 . svātmanā cottarayoḥ . brasū-2,3.21 . nāṇuratacchruter iti cen netarādhikārāt . brasū-2,3.22 . svaśabdonmānābhyāṁ ca . brasū-2,3.23 . avirodhaś candanavat . brasū-2,3.24 . avasthitivaiśeṣyād iti cen nābhyupagamād dhṛdi hi . brasū-2,3.25 . guṇādvā lokavat . brasū-2,3.26 . vyatireko gandhavat tathā hi darśayati . brasū-2,3.27 . pṛthagupadeśāt . brasū-2,3.28 . tadguṇasāratvāt tu tadvyapadeśaḥ prājñavat . brasū-2,3.29 . yāvadātmabhāvitvāc ca na doṣas taddarśanāt . brasū-2,3.30 . puṁstvādivat tv asya sato'bhivyaktiyogāt . brasū-2,3.31 . nityopalabdhyanupalabdhiprasaṅgo'nyataraniyamo vānyathā . brasū-2,3.32 . kartā śāstrārthavattvāt . brasū-2,3.33 . upādānād vihāropadeśāc ca . brasū-2,3.34 . vyapadeśāc ca kriyāyāṁ na cen nirdeśaviparyayaḥ . brasū-2,3.35 . upalabdhivadaniyamaḥ . brasū-2,3.36 . śaktiviparyayāt . brasū-2,3.37 . samādhyabhāvāc ca . brasū-2,3.38 . yathā ca takṣobhayathā . brasū-2,3.39 . parāt tu tacchruteḥ . brasū-2,3.40 . kṛtaprayatnāpekṣas tu vihitapratiṣiddhāvaiyarthyādibhyaḥ . brasū-2,3.41 . aṁśo nānāvyapadeśād anyathā cāpi dāśakitavāditvam adhīyata eke . brasū-2,3.42 . mantravarṇāt . brasū-2,3.43 . api smaryate . brasū-2,3.44 . prakāśādivat tu naivaṁ paraḥ . brasū-2,3.45 . smaranti ca . brasū-2,3.46 . anujñāparihārau dehasambandhāj jyotirādivat . brasū-2,3.47 . asantateś cāvyatikaraḥ . brasū-2,3.48 . ābhāsa eva ca . brasū-2,3.49 . adṛṣṭāniyamāt . brasū-2,3.50 . abhisandhyādiṣv api caivam . brasū-2,3.51 . pradeśabhedād iti cen nāntarbhāvāt . brasū-2,3.52 . tathā prāṇāḥ . brasū-2,4.1 . gauṇyasaṁbhavāt tatprāk śruteś ca . brasū-2,4.2 . tatpūrvakatvād vācaḥ . brasū-2,4.3 . sapta gater viśeṣitatvāc ca . brasū-2,4.4 . hastādayas tu sthite'to naivam . brasū-2,4.5 . aṇavaś ca . brasū-2,4.6 . śreṣṭhaś ca . brasū-2,4.7 . na vāyukriye pṛthagupadeśāt . brasū-2,4.8 . cakṣurādivat tu tatsahaśiṣṭyādibhyaḥ . brasū-2,4.9 . akaraṇatvāc ca na doṣas tathā hi darśayati . brasū-2,4.10 . pañcavṛttir manovat vyapadiśyate . brasū-2,4.11 . aṇuś ca . brasū-2,4.12 . jyotir ādyadhiṣṭhānaṁ tu tadāmananātprāṇavatā śabdāt . brasū-2,4.13 . tasya ca nityatvāt . brasū-2,4.14 . ta indriyāṇi tadvyapadeśād anyatra śreṣṭhāt . brasū-2,4.15 . bhedaśruter vailakṣaṇyāc ca . brasū-2,4.16 . saṁjñāmūrtikḷptis tu trivṛtkurvata upadeśāt . brasū-2,4.17 . māṁsādi bhaumaṁ yathāśabdamitarayoś ca . brasū-2,4.18 . vaiśeṣyāt tu tadvādas tadvādaḥ . brasū-2,4.19 . |
तृतीय अध्याय ( साधना ) // tṛtīya adhyāya ( sādhanā )
तदन्तरप्रतिपत्तौ रंहति संपरिष्वक्तः प्रश्ननिरूपणाभ्याम् । ब्रसू-३,१.१ । त्र्यात्मकत्वात् तु भूयस्त्वात् । ब्रसू-३,१.२ । प्राणगतेश् च । ब्रसू-३,१.३ । अग्न्यादिश्रुतेर् इति चेन् न भाक्तत्वात् । ब्रसू-३,१.४ । प्रथमेऽश्रवणाद् इति चेन् न ता एव ह्य् उपपत्तेः । ब्रसू-३,१.५ । अश्रुतत्वाद् इति चेन् नेष्टादिकारिणां प्रतीतेः । ब्रसू-३,१.६ । भाक्तं वानात्मवित्त्वात् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-३,१.७ । कृतात्ययेऽनुशयवान् दृष्टस्मृतिभ्यां यथेतमनेवं च । ब्रसू-३,१.८ । चरणाद् इति चेन् न तदुपलक्षणार्थेति कार्ष्णाजिनिः । ब्रसू-३,१.९ । आनर्थक्यम् इति चेन् न तदपेक्षत्वात् । ब्रसू-३,१.१० । सुकृतदुष्कृते एवेति तु बादरिः । ब्रसू-३,१.११ । अनिष्टादिकारिणाम् अपि च श्रुतम् । ब्रसू-३,१.१२ । संयमने त्व् अनुभूयेतरेषामारोहाव् अरोहौ तद्गतिदर्शनात् । ब्रसू-३,१.१३ । स्मरन्ति च । ब्रसू-३,१.१४ । अपि सप्त । ब्रसू-३,१.१५ । तत्रापि तद्व्यापारादविरोधः । ब्रसू-३,१.१६ । विद्याकर्मणोर् इति तु प्रकृतत्वात् । ब्रसू-३,१.१७ । न तृतीये तथोपलब्धेः । ब्रसू-३,१.१८ । स्मर्यतेऽपि च लोके । ब्रसू-३,१.१९ । दर्शनाच् च । ब्रसू-३,१.२० । तृतीयशब्दावरोधः संशोकजस्य । ब्रसू-३,१.२१ । तत्स्वाभाव्यापत्तिरुपपत्तेः । ब्रसू-३,१.२२ । नातिचिरेण विशेषात् । ब्रसू-३,१.२३ । अन्याधिष्ठिते पूर्ववदभिलापात् । ब्रसू-३,१.२४ । अशुद्धम् इति चेन् न शब्दात् । ब्रसू-३,१.२५ । रेतःसिग्योगोऽथ । ब्रसू-३,१.२६ । योनेःशरीरम् । ब्रसू-३,१.२७ । सन्ध्ये सृष्टिराह हि । ब्रसू-३,२.१ । निर्मातारं चैके पुत्रादयश् च । ब्रसू-३,२.२ । मायामात्रं तु कार्त्स्न्येनानभिव्यक्तस्वरूपत्वात् । ब्रसू-३,२.३ । पराभिध्यानात् तु तिरोहितं ततो ह्यस्य बन्धविपर्ययौ । ब्रसू-३,२.४ । देहयोगाद्वा सोऽपि । ब्रसू-३,२.५ । सूचकश् च हि श्रुतेराचक्षते च तद्विदः । ब्रसू-३,२.६ । तदभावो नाडीषु तच्छ्रुतेरात्मनि च । ब्रसू-३,२.७ । अतः प्रबोधोऽस्मात् । ब्रसू-३,२.८ । स एव तु कर्मानुस्मृतिशब्दविधिभ्यः । ब्रसू-३,२.९ । मुग्धेर्ऽधसंपत्तिः परिशेषात् । ब्रसू-३,२.१० । न स्थानतोऽपि परस्योभयलिङ्गं सर्वत्र हि । ब्रसू-३,२.११ । भेदाद् इति चेन् न प्रत्येकमतद्वचनात् । ब्रसू-३,२.१२ । अपि चैवम् एके । ब्रसू-३,२.१३ । अरूपवदेव हि तत्प्रधानत्वात् । ब्रसू-३,२.१४ । प्रकाशवच्चावैयर्थ्यात् । ब्रसू-३,२.१५ । आह च तन्मात्रम् । ब्रसू-३,२.१६ । दर्शयति चाथो अपि स्मर्यते । ब्रसू-३,२.१७ । अत एव चोपमा सूर्यकादिवत् । ब्रसू-३,२.१८ । अम्बुवदग्रहणात् तु न तथात्वम् । ब्रसू-३,२.१९ । वृद्धिह्रासभाक्त्वमन्तर्भावादुभयसामञ्जस्यादेवं दर्शनाच् च । ब्रसू-३,२.२० । प्रकृतैतावत्त्वं हि प्रतिषेधति ततो ब्रवीति च भूयः । ब्रसू-३,२.२१ । तदव्यक्तमाह हि । ब्रसू-३,२.२२ । अपि संराधने प्रत्यक्षानुमानाभ्याम् । ब्रसू-३,२.२३ । प्रकाशादिवच्चावैशेष्यं प्रकाशश् च कर्मण्यभ्यासात् । ब्रसू-३,२.२४ । अतोऽनन्तेन तथा हि लिङ्गम् । ब्रसू-३,२.२५ । उभयव्यपदेशात्त्वहिकुण्डलवत् । ब्रसू-३,२.२६ । प्रकाशाश्रयवद्वा तेजस्त्वात् । ब्रसू-३,२.२७ । पूर्ववद्वा । ब्रसू-३,२.२८ । प्रतिषेधाच् च । ब्रसू-३,२.२९ । परमतस्सेतून्मानसंबन्धभेदव्यपदेशेभ्यः । ब्रसू-३,२.३० । सामान्यात् तु । ब्रसू-३,२.३१ । बुद्ध्यर्थः पादवत् । ब्रसू-३,२.३२ । स्थानविशेषात्प्रकाशादिवत् । ब्रसू-३,२.३३ । उपपत्तेश् च । ब्रसू-३,२.३४ । तथान्यप्रतिषेधात् । ब्रसू-३,२.३५ । अनेन सर्वगतत्वमायामशब्दादिभ्यः । ब्रसू-३,२.३६ । फलमत उपपत्तेः । ब्रसू-३,२.३७ । श्रुतत्वाच् च । ब्रसू-३,२.३८ । धर्मं जैमिनिरत एव । ब्रसू-३,२.३९ । पूर्वं तु बादरायणो हेतुव्यपदेशात् । ब्रसू-३,२.४० । सर्ववेदान्तप्रत्ययं चोदनाद्यविशेषात् । ब्रसू-३,३.१ । भेदान् नेति चेद् एकस्याम् अपि । ब्रसू-३,३.२ । स्वाध्यायस्य तथात्वे हि समाचारेऽधिकाराच् च सववच् च तन्नियमः । ब्रसू-३,३.३ । दर्शयति च । ब्रसू-३,३.४ । उपसंहारोर्ऽथाभेदाद्विधिशेषवत्समाने च । ब्रसू-३,३.५ । अन्यथात्वं शब्दाद् इति चेन् नाविशेषात् । ब्रसू-३,३.६ । न वा प्रकरणभेदात् परोवरीयस्त्वादिवत् । ब्रसू-३,३.७ । संज्ञातश् चेत् तद् उक्तम् अस्ति तु तद् अपि । ब्रसू-३,३.८ । व्याप्तेश् च समञ्जसम् । ब्रसू-३,३.९ । सर्वाभेदादन्यत्रेमे । ब्रसू-३,३.१० । आनन्दादयः प्रधानस्य । ब्रसू-३,३.११ । प्रियशिरस्त्वाद्यप्राप्तिरुपचयापचयौ हि भेदे । ब्रसू-३,३.१२ । इतरे त्वर्थसामान्यात् । ब्रसू-३,३.१३ । आध्यानाय प्रयोजनाभावात् । ब्रसू-३,३.१४ । आत्मशब्दाच् च । ब्रसू-३,३.१५ । आत्मगृहीतिर् इतरवद् उत्तरात् । ब्रसू-३,३.१६ । अन्वयाद् इति चेत् स्याद् अवधारणात् । ब्रसू-३,३.१७ । कार्याख्यानादपूर्वम् । ब्रसू-३,३.१८ । समान एवं चाभेदात् । ब्रसू-३,३.१९ । सम्बन्धादेवमन्यत्रापि । ब्रसू-३,३.२० । न वा विशेषात् । ब्रसू-३,३.२१ । दर्शयति च । ब्रसू-३,३.२२ । संभृतिद्युव्याप्त्यपि चातः । ब्रसू-३,३.२३ । पुरुषविद्यायामपि चेतरेषामनाम्नानात् । ब्रसू-३,३.२४ । वेधाद्यर्थभेदात् । ब्रसू-३,३.२५ । हानौ तूपायनशब्दशेषत्वात् कुशाच्छन्दस्स्तुत्युपगानवत्तदुक्तम् । ब्रसू-३,३.२६ । सांपराये तर्तव्याभावात् तथा ह्य् अन्ये । ब्रसू-३,३.२७ । छन्दत उभयाविरोधात् । ब्रसू-३,३.२८ । गतेर् अर्थवत्त्वम् उभयथान्यथा हि विरोधः । ब्रसू-३,३.२९ । उपपन्नस् तल्लक्षणार्थोपलब्धेर् लोकवत् । ब्रसू-३,३.३० । यावदधिकारम् अवस्थितिर् आधिकारिकाणाम् । ब्रसू-३,३.३१ । अनियमस्सर्वेषामविरोधश्शब्दानुमानाभ्याम् । ब्रसू-३,३.३२ । अक्षरधियां त्ववरोधस्सामान्यतद्भावाभ्यामौपसदवत्तदुक्तम् । ब्रसू-३,३.३३ । इयदामननात् । ब्रसू-३,३.३४ । अन्तरा भूतग्रामवत्स्वात्मनोऽन्यथा भेदानुपपत्तिर् इति चेन् नोपदेशवत् । ब्रसू-३,३.३५ । व्यतिहारो विशिंषन्ति हीतरवत् । ब्रसू-३,३.३६ । सैव हि सत्यादयः । ब्रसू-३,३.३७ । कामादीतरत्र तत्र चाऽयतनादिभ्यः । ब्रसू-३,३.३८ । आदरादलोपः । ब्रसू-३,३.३९ । उपस्थितेऽतस्तद्वचनात् । ब्रसू-३,३.४० । तन्निर्धारणानियमस्तद्दृष्टेः पृथग्घ्यप्रतिबन्धः फलम् । ब्रसू-३,३.४१ । प्रदानवदेव तदुक्तम् । ब्रसू-३,३.४२ । लिङ्गभूयस्त्वात्तद्धि बलीयस्तदपि । ब्रसू-३,३.४३ । पूर्वविकल्पः प्रकरणात्स्यात् क्रियामानसवत् । ब्रसू-३,३.४४ । अतिदेशाच् च । ब्रसू-३,३.४५ । विद्यैव तु निर्धारणाद्दर्शनाच् च । ब्रसू-३,३.४६ । श्रुत्यादिबलीयस्त्वाच् च न बाधः । ब्रसू-३,३.४७ । अनुबन्धादिभ्यः प्रज्ञान्तरपृथक्त्ववद्दृष्टश् च तदुक्तम् । ब्रसू-३,३.४८ । न सामान्यादप्युपलब्धेर्मृत्युवन्न हि लोकापत्तिः । ब्रसू-३,३.४९ । परेण च शब्दस्य ताद्विध्यं भूयस्त्वात् त्व् अनुबन्धः । ब्रसू-३,३.५० । एक आत्मनः शरीरे भावात् । ब्रसू-३,३.५१ । व्यतिरेकस्तद्भावभावित्वान्न तूपलब्धिवत् । ब्रसू-३,३.५२ । अङ्गावबद्धास्तु न शाखासु हि प्रतिवेदम् । ब्रसू-३,३.५३ । मन्त्रादिवद्वाविरोधः । ब्रसू-३,३.५४ । भूम्नः क्रतुवज्ज्यायस्वं तथा हि दर्शयति । ब्रसू-३,३.५५ । नाना शब्दादिभेदात् । ब्रसू-३,३.५६ । विकल्पोऽविशिष्टफलत्वात् । ब्रसू-३,३.५७ । काम्यास्तु यथाकामं समुच्चीयेरन्न वा पूर्वहेत्वभावात् । ब्रसू-३,३.५८ । अङ्गेषु यथाश्रयभावः । ब्रसू-३,३.५९ । शिष्टेश् च । ब्रसू-३,३.६० । समाहारात् । ब्रसू-३,३.६१ । गुणसाधारण्यश्रुतेश् च । ब्रसू-३,३.६२ । न वा तत्सहभावाश्रुतेः । ब्रसू-३,३.६३ । दर्शनाच् च । ब्रसू-३,३.६४ । पुरुषार्थो ऽतः शब्दाद् इति बादरायणः । ब्रसू-३,४.१ । शेषत्वात्पुरुषार्थवादो यथान्येष्व् इति जैमिनिः । BBस्३,४.२ । आचारदर्शनात् । ब्रसू-३,४.३ । तच्छ्रुतेः । ब्रसू-३,४.४ । समन्वारम्भणात् । ब्रसू-३,४.५ । तद्वतो विधानात् । ब्रसू-३,४.६ । नियमात् । ब्रसू-३,४.७ । अधिकोपदेशात् तु बादरायणस्यैवं तद्दर्शनात् । ब्रसू-३,४.८ । तुल्यं तु दर्शनम् । ब्रसू-३,४.९ । असार्वत्रिकी । ब्रसू-३,४.१० । विभागः शतवत् । ब्रसू-३,४.११ । अध्ययनमात्रवतः । ब्रसू-३,४.१२ । नाविशेषात् । ब्रसू-३,४.१३ । स्तुतयेऽनुमतिर्वा । ब्रसू-३,४.१४ । कामकारेण चैके । ब्रसू-३,४.१५ । उपमर्दं च । ब्रसू-३,४.१६ । ऊर्ध्वरेतस्सु च शब्दे हि । ब्रसू-३,४.१७ । परामर्शं जैमिनिरचोदनाच्चापवदति हि । ब्रसू-३,४.१८ । अनुष्ठेयं बादरायणस्साम्यश्रुतेः । ब्रसू-३,४.१९ । विधिर् वा धारणवत् । ब्रसू-३,४.२० । स्तुतिमात्रम् उपादानाद् इति चेन् नापूर्वत्वात् । ब्रसू-३,४.२१ । भावशब्दाच् च । ब्रसू-३,४.२२ । पारिप्लवार्था इति चेन् न विशेषितत्वात् । ब्रसू-३,४.२३ । तथा चैकवाक्योपबन्धात् । ब्रसू-३,४.२४ । अत एव चाग्नीन्धनाद्यनपेक्षा । ब्रसू-३,४.२५ । सर्वापेक्षा च यज्ञादिश्रुतेर् अश्ववत् । ब्रसू-३,४.२६ । शमदमाद्युपेतस् स्यात् तथापि तु तद्विधेस् तदङ्गतया तेषाम् अप्य् अवश्यानुष्ठेयत्वात् । ब्रसू-३,४.२७ । सर्वान् नानुमतिश् च प्राणात्यये तद्दर्शनात् । ब्रसू-३,४.२८ । अबाधाच् च । ब्रसू-३,४.२९ । अपि स्मर्यते । ब्रसू-३,४.३० । शब्दश् चातोऽकामकारे । ब्रसू-३,४.३१ । विहितत्वाच् चाऽश्रमकर्मापि । ब्रसू-३,४.३२ । सहकारित्वेन च । ब्रसू-३,४.३३ । सर्वथापि त एवोभयलिङ्गात् । ब्रसू-३,४.३४ । अनभिभवं च दर्शयति । ब्रसू-३,४.३५ । अन्तरा चापि तु तद्दृष्टेः । ब्रसू-३,४.३६ । अपि स्मर्यते । ब्रसू-३,४.३७ । विशेषानुग्रहश् च । ब्रसू-३,४.३८ । अतस् त्व् इतरज्ज्यायो लिङ्गाच् च । ब्रसू-३,४.३९ । तद्भूतस्य तु नातद्भावो जैमिनेर् अपि नियमात् तद्रूपाभावेभ्यः । ब्रसू-३,४.४० । न चाधिकारिकम् अपि पतनानुमानात् तदयोगात् । ब्रसू-३,४.४१ । उपपूर्वम् अपीत्य् एके भावमशनवत् तद् उक्तम् । ब्रसू-३,४.४२ । बहिस् तूभयथापि स्मृतेर् आचाराच् च । ब्रसू-३,४.४३ । स्वामिनः फलश्रुतेर् इत्य् आत्रेयः । ब्रसू-३,४.४४ । आर्त्विज्यम् इत्य् औडुलोमिः तस्मै हि परिक्रीयते । ब्रसू-३,४.४५ । सहकार्यन्तरविधिः पक्षेण तृतीयं तद्वतो विध्यादिवत् । ब्रसू-३,४.४६ । कृत्स्नभावात् तु गृहिणोपसंहारः । ब्रसू-३,४.४७ । मौनवद् इतरेषाम् अप्य् उपदेशात् । ब्रसू-३,४.४८ । अनाविष्कुर्वन्न् अन्वयात् । ब्रसू-३,४.४९ । ऐहिकम् अप्रस्तुतप्रतिबन्धे तद्दर्शनात् । ब्रसू-३,४.५० । एवं मुक्तिफलानियमस् तदवस्थावधृतेस् तदवस्थावधृतेः । ब्रसू-३,४.५१ । |
tadantarapratipattau raṁhati saṁpariṣvaktaḥ praśnanirūpaṇābhyām . brasū-3,1.1 . tryātmakatvāt tu bhūyastvāt . brasū-3,1.2 . prāṇagateś ca . brasū-3,1.3 . agnyādiśruter iti cen na bhāktatvāt . brasū-3,1.4 . prathame'śravaṇād iti cen na tā eva hy upapatteḥ . brasū-3,1.5 . aśrutatvād iti cen neṣṭādikāriṇāṁ pratīteḥ . brasū-3,1.6 . bhāktaṁ vānātmavittvāt tathā hi darśayati . brasū-3,1.7 . kṛtātyaye'nuśayavān dṛṣṭasmṛtibhyāṁ yathetamanevaṁ ca . brasū-3,1.8 . caraṇād iti cen na tadupalakṣaṇārtheti kārṣṇājiniḥ . brasū-3,1.9 . ānarthakyam iti cen na tadapekṣatvāt . brasū-3,1.10 . sukṛtaduṣkṛte eveti tu bādariḥ . brasū-3,1.11 . aniṣṭādikāriṇām api ca śrutam . brasū-3,1.12 . saṁyamane tv anubhūyetareṣāmārohāv arohau tadgatidarśanāt . brasū-3,1.13 . smaranti ca . brasū-3,1.14 . api sapta . brasū-3,1.15 . tatrāpi tadvyāpārādavirodhaḥ . brasū-3,1.16 . vidyākarmaṇor iti tu prakṛtatvāt . brasū-3,1.17 . na tṛtīye tathopalabdheḥ . brasū-3,1.18 . smaryate'pi ca loke . brasū-3,1.19 . darśanāc ca . brasū-3,1.20 . tṛtīyaśabdāvarodhaḥ saṁśokajasya . brasū-3,1.21 . tatsvābhāvyāpattirupapatteḥ . brasū-3,1.22 . nāticireṇa viśeṣāt . brasū-3,1.23 . anyādhiṣṭhite pūrvavadabhilāpāt . brasū-3,1.24 . aśuddham iti cen na śabdāt . brasū-3,1.25 . retaḥsigyogo'tha . brasū-3,1.26 . yoneḥśarīram . brasū-3,1.27 . sandhye sṛṣṭirāha hi . brasū-3,2.1 . nirmātāraṁ caike putrādayaś ca . brasū-3,2.2 . māyāmātraṁ tu kārtsnyenānabhivyaktasvarūpatvāt . brasū-3,2.3 . parābhidhyānāt tu tirohitaṁ tato hyasya bandhaviparyayau . brasū-3,2.4 . dehayogādvā so'pi . brasū-3,2.5 . sūcakaś ca hi śruterācakṣate ca tadvidaḥ . brasū-3,2.6 . tadabhāvo nāḍīṣu tacchruterātmani ca . brasū-3,2.7 . ataḥ prabodho'smāt . brasū-3,2.8 . sa eva tu karmānusmṛtiśabdavidhibhyaḥ . brasū-3,2.9 . mugdher'dhasaṁpattiḥ pariśeṣāt . brasū-3,2.10 . na sthānato'pi parasyobhayaliṅgaṁ sarvatra hi . brasū-3,2.11 . bhedād iti cen na pratyekamatadvacanāt . brasū-3,2.12 . api caivam eke . brasū-3,2.13 . arūpavadeva hi tatpradhānatvāt . brasū-3,2.14 . prakāśavaccāvaiyarthyāt . brasū-3,2.15 . āha ca tanmātram . brasū-3,2.16 . darśayati cātho api smaryate . brasū-3,2.17 . ata eva copamā sūryakādivat . brasū-3,2.18 . ambuvadagrahaṇāt tu na tathātvam . brasū-3,2.19 . vṛddhihrāsabhāktvamantarbhāvādubhayasāmañjasyādevaṁ darśanāc ca . brasū-3,2.20 . prakṛtaitāvattvaṁ hi pratiṣedhati tato bravīti ca bhūyaḥ . brasū-3,2.21 . tadavyaktamāha hi . brasū-3,2.22 . api saṁrādhane pratyakṣānumānābhyām . brasū-3,2.23 . prakāśādivaccāvaiśeṣyaṁ prakāśaś ca karmaṇyabhyāsāt . brasū-3,2.24 . ato'nantena tathā hi liṅgam . brasū-3,2.25 . ubhayavyapadeśāttvahikuṇḍalavat . brasū-3,2.26 . prakāśāśrayavadvā tejastvāt . brasū-3,2.27 . pūrvavadvā . brasū-3,2.28 . pratiṣedhāc ca . brasū-3,2.29 . paramatassetūnmānasaṁbandhabhedavyapadeśebhyaḥ . brasū-3,2.30 . sāmānyāt tu . brasū-3,2.31 . buddhyarthaḥ pādavat . brasū-3,2.32 . sthānaviśeṣātprakāśādivat . brasū-3,2.33 . upapatteś ca . brasū-3,2.34 . tathānyapratiṣedhāt . brasū-3,2.35 . anena sarvagatatvamāyāmaśabdādibhyaḥ . brasū-3,2.36 . phalamata upapatteḥ . brasū-3,2.37 . śrutatvāc ca . brasū-3,2.38 . dharmaṁ jaiminirata eva . brasū-3,2.39 . pūrvaṁ tu bādarāyaṇo hetuvyapadeśāt . brasū-3,2.40 . sarvavedāntapratyayaṁ codanādyaviśeṣāt . brasū-3,3.1 . bhedān neti ced ekasyām api . brasū-3,3.2 . svādhyāyasya tathātve hi samācāre'dhikārāc ca savavac ca tanniyamaḥ . brasū-3,3.3 . darśayati ca . brasū-3,3.4 . upasaṁhāror'thābhedādvidhiśeṣavatsamāne ca . brasū-3,3.5 . anyathātvaṁ śabdād iti cen nāviśeṣāt . brasū-3,3.6 . na vā prakaraṇabhedāt parovarīyastvādivat . brasū-3,3.7 . saṁjñātaś cet tad uktam asti tu tad api . brasū-3,3.8 . vyāpteś ca samañjasam . brasū-3,3.9 . sarvābhedādanyatreme . brasū-3,3.10 . ānandādayaḥ pradhānasya . brasū-3,3.11 . priyaśirastvādyaprāptirupacayāpacayau hi bhede . brasū-3,3.12 . itare tvarthasāmānyāt . brasū-3,3.13 . ādhyānāya prayojanābhāvāt . brasū-3,3.14 . ātmaśabdāc ca . brasū-3,3.15 . ātmagṛhītir itaravad uttarāt . brasū-3,3.16 . anvayād iti cet syād avadhāraṇāt . brasū-3,3.17 . kāryākhyānādapūrvam . brasū-3,3.18 . samāna evaṁ cābhedāt . brasū-3,3.19 . sambandhādevamanyatrāpi . brasū-3,3.20 . na vā viśeṣāt . brasū-3,3.21 . darśayati ca . brasū-3,3.22 . saṁbhṛtidyuvyāptyapi cātaḥ . brasū-3,3.23 . puruṣavidyāyāmapi cetareṣāmanāmnānāt . brasū-3,3.24 . vedhādyarthabhedāt . brasū-3,3.25 . hānau tūpāyanaśabdaśeṣatvāt kuśācchandasstutyupagānavattaduktam . brasū-3,3.26 . sāṁparāye tartavyābhāvāt tathā hy anye . brasū-3,3.27 . chandata ubhayāvirodhāt . brasū-3,3.28 . gater arthavattvam ubhayathānyathā hi virodhaḥ . brasū-3,3.29 . upapannas tallakṣaṇārthopalabdher lokavat . brasū-3,3.30 . yāvadadhikāram avasthitir ādhikārikāṇām . brasū-3,3.31 . aniyamassarveṣāmavirodhaśśabdānumānābhyām . brasū-3,3.32 . akṣaradhiyāṁ tvavarodhassāmānyatadbhāvābhyāmaupasadavattaduktam . brasū-3,3.33 . iyadāmananāt . brasū-3,3.34 . antarā bhūtagrāmavatsvātmano'nyathā bhedānupapattir iti cen nopadeśavat . brasū-3,3.35 . vyatihāro viśiṁṣanti hītaravat . brasū-3,3.36 . saiva hi satyādayaḥ . brasū-3,3.37 . kāmādītaratra tatra cā'yatanādibhyaḥ . brasū-3,3.38 . ādarādalopaḥ . brasū-3,3.39 . upasthite'tastadvacanāt . brasū-3,3.40 . tannirdhāraṇāniyamastaddṛṣṭeḥ pṛthagghyapratibandhaḥ phalam . brasū-3,3.41 . pradānavadeva taduktam . brasū-3,3.42 . liṅgabhūyastvāttaddhi balīyastadapi . brasū-3,3.43 . pūrvavikalpaḥ prakaraṇātsyāt kriyāmānasavat . brasū-3,3.44 . atideśāc ca . brasū-3,3.45 . vidyaiva tu nirdhāraṇāddarśanāc ca . brasū-3,3.46 . śrutyādibalīyastvāc ca na bādhaḥ . brasū-3,3.47 . anubandhādibhyaḥ prajñāntarapṛthaktvavaddṛṣṭaś ca taduktam . brasū-3,3.48 . na sāmānyādapyupalabdhermṛtyuvanna hi lokāpattiḥ . brasū-3,3.49 . pareṇa ca śabdasya tādvidhyaṁ bhūyastvāt tv anubandhaḥ . brasū-3,3.50 . eka ātmanaḥ śarīre bhāvāt . brasū-3,3.51 . vyatirekastadbhāvabhāvitvānna tūpalabdhivat . brasū-3,3.52 . aṅgāvabaddhāstu na śākhāsu hi prativedam . brasū-3,3.53 . mantrādivadvāvirodhaḥ . brasū-3,3.54 . bhūmnaḥ kratuvajjyāyasvaṁ tathā hi darśayati . brasū-3,3.55 . nānā śabdādibhedāt . brasū-3,3.56 . vikalpo'viśiṣṭaphalatvāt . brasū-3,3.57 . kāmyāstu yathākāmaṁ samuccīyeranna vā pūrvahetvabhāvāt . brasū-3,3.58 . aṅgeṣu yathāśrayabhāvaḥ . brasū-3,3.59 . śiṣṭeś ca . brasū-3,3.60 . samāhārāt . brasū-3,3.61 . guṇasādhāraṇyaśruteś ca . brasū-3,3.62 . na vā tatsahabhāvāśruteḥ . brasū-3,3.63 . darśanāc ca . brasū-3,3.64 . puruṣārtho 'taḥ śabdād iti bādarāyaṇaḥ . brasū-3,4.1 . śeṣatvātpuruṣārthavādo yathānyeṣv iti jaiminiḥ . BBs3,4.2 . ācāradarśanāt . brasū-3,4.3 . tacchruteḥ . brasū-3,4.4 . samanvārambhaṇāt . brasū-3,4.5 . tadvato vidhānāt . brasū-3,4.6 . niyamāt . brasū-3,4.7 . adhikopadeśāt tu bādarāyaṇasyaivaṁ taddarśanāt . brasū-3,4.8 . tulyaṁ tu darśanam . brasū-3,4.9 . asārvatrikī . brasū-3,4.10 . vibhāgaḥ śatavat . brasū-3,4.11 . adhyayanamātravataḥ . brasū-3,4.12 . nāviśeṣāt . brasū-3,4.13 . stutaye'numatirvā . brasū-3,4.14 . kāmakāreṇa caike . brasū-3,4.15 . upamardaṁ ca . brasū-3,4.16 . ūrdhvaretassu ca śabde hi . brasū-3,4.17 . parāmarśaṁ jaiminiracodanāccāpavadati hi . brasū-3,4.18 . anuṣṭheyaṁ bādarāyaṇassāmyaśruteḥ . brasū-3,4.19 . vidhir vā dhāraṇavat . brasū-3,4.20 . stutimātram upādānād iti cen nāpūrvatvāt . brasū-3,4.21 . bhāvaśabdāc ca . brasū-3,4.22 . pāriplavārthā iti cen na viśeṣitatvāt . brasū-3,4.23 . tathā caikavākyopabandhāt . brasū-3,4.24 . ata eva cāgnīndhanādyanapekṣā . brasū-3,4.25 . sarvāpekṣā ca yajñādiśruter aśvavat . brasū-3,4.26 . śamadamādyupetas syāt tathāpi tu tadvidhes tadaṅgatayā teṣām apy avaśyānuṣṭheyatvāt . brasū-3,4.27 . sarvān nānumatiś ca prāṇātyaye taddarśanāt . brasū-3,4.28 . abādhāc ca . brasū-3,4.29 . api smaryate . brasū-3,4.30 . śabdaś cāto'kāmakāre . brasū-3,4.31 . vihitatvāc cā'śramakarmāpi . brasū-3,4.32 . sahakāritvena ca . brasū-3,4.33 . sarvathāpi ta evobhayaliṅgāt . brasū-3,4.34 . anabhibhavaṁ ca darśayati . brasū-3,4.35 . antarā cāpi tu taddṛṣṭeḥ . brasū-3,4.36 . api smaryate . brasū-3,4.37 . viśeṣānugrahaś ca . brasū-3,4.38 . atas tv itarajjyāyo liṅgāc ca . brasū-3,4.39 . tadbhūtasya tu nātadbhāvo jaiminer api niyamāt tadrūpābhāvebhyaḥ . brasū-3,4.40 . na cādhikārikam api patanānumānāt tadayogāt . brasū-3,4.41 . upapūrvam apīty eke bhāvamaśanavat tad uktam . brasū-3,4.42 . bahis tūbhayathāpi smṛter ācārāc ca . brasū-3,4.43 . svāminaḥ phalaśruter ity ātreyaḥ . brasū-3,4.44 . ārtvijyam ity auḍulomiḥ tasmai hi parikrīyate . brasū-3,4.45 . sahakāryantaravidhiḥ pakṣeṇa tṛtīyaṁ tadvato vidhyādivat . brasū-3,4.46 . kṛtsnabhāvāt tu gṛhiṇopasaṁhāraḥ . brasū-3,4.47 . maunavad itareṣām apy upadeśāt . brasū-3,4.48 . anāviṣkurvann anvayāt . brasū-3,4.49 . aihikam aprastutapratibandhe taddarśanāt . brasū-3,4.50 . evaṁ muktiphalāniyamas tadavasthāvadhṛtes tadavasthāvadhṛteḥ . brasū-3,4.51 . |
चतुर्थ अध्याय ( फल ) // caturtha adhyāya ( phala )
आवृत्तिर् असकृदुपदेशात् । ब्रसू-४,१.१ । लिङ्गाच् च । ब्रसू-४,१.२ । आत्मेति तूपगच्छन्ति ग्राहयन्ति च । ब्रसू-४,१.३ । न प्रतीके न हि सः । ब्रसू-४,१.४ । ब्रह्मदृष्टिर् उत्कर्षात् । ब्रसू-४,१.५ । आदित्यादिमतयश् चाङ्ग उपपत्तेः । ब्रसू-४,१.६ । आसीनः संभवात् । ब्रसू-४,१.७ । ध्यानाच् च । ब्रसू-४,१.८ । अचलत्वं चापेक्ष्य । ब्रसू-४,१.९ । स्मरन्ति च । ब्रसू-४,१.१० । यत्रैकाग्रता तत्राविशेषात् । ब्रसू-४,१.११ । आप्रयाणात् तत्रापि हि दृष्टम् । ब्रसू-४,१.१२ । तदधिगम उत्तरपूर्वाघयोर् अश्लेषविनाशौ तद्व्यपदेशात् । ब्रसू-४,१.१३ । इतरस्याप्य् एवम् असंश्लेषः पाते तु । ब्रसू-४,१.१४ । अनारब्धकार्ये एव तु पूर्वे तदवधेः । ब्रसू-४,१.१५ । अग्निहोत्रादि तु तत्कार्यायैव तद्दर्शनात् । ब्रसू-४,१.१६ । अतोऽन्यापि ह्य् एकेषाम् उभयोः । ब्रसू-४,१.१७ । यद् एव विद्ययेति हि । ब्रसू-४,१.१८ । भोगेन त्व् इतरे क्षपयित्वाथ संपद्यते । ब्रसू-४,१.१९ । वाङ्मनसि दर्शनाच् छब्दाच् च । ब्रसू-४,२.१ । अत एव सर्वाण्यनु । ब्रसू-४,२.२ । तन्मनः प्राण उत्तरात् । ब्रसू-४,२.३ । सोऽध्यक्षे तदुपगमादिभ्यः । ब्रसू-४,२.४ । भूतेषु तच्छ्रुतेः । ब्रसू-४,२.५ । नैकस्मिन् दर्शयतो हि । ब्रसू-४,२.६ । समाना चासृत्युपक्रमाद् अमृतत्वं चानुपोष्य । ब्रसू-४,२.७ । तदापीतेः संसारव्यपदेशात् । ब्रसू-४,२.८ । सूक्ष्मं प्रमाणतश् च तथोपलब्धेः । ब्रसू-४,२.९ । नोपमर्देनातः । ब्रसू-४,२.१० । अस्यैव चोपपत्तेर् ऊष्मा । ब्रसू-४,२.११ । प्रतिषेधाद् इति चेन् न शारीरात् स्पष्टो ह्येकेषाम् । ब्रसू-४,२.१२ । स्मर्यते च । ब्रसू-४,२.१३ । तानि परे तथा ह्य् आह । ब्रसू-४,२.१४ । अविभागो वचनात् । ब्रसू-४,२.१५ । तदोकोग्रज्वलनं तत्प्रकाशितद्वारो विद्यासामर्थ्यात् तच्छेषगत्यनुस्मृतियोगाच् । ब्रसू-४,२.१६ । रश्म्यनुसारी । ब्रसू-४,२.१७ । निशि नेति चेन् न सम्बन्धस्य यावद्देहभावित्वाद् दर्शयति च । ब्रसू-४,२.१८ । अतश् चायनेऽपि दक्षिणे । ब्रसू-४,२.१९ । योगिनः प्रति स्मर्येते स्मार्ते चैते । ब्रसू-४,२.२० । अर्चिरादिना तत्प्रथितेः । ब्रसू-४,३.१ । वायुमब्दादविशेषविशेषाभ्याम् । ब्रसू-४,३.२ । तटितोऽधि वरुणः संबन्धात् । ब्रसू-४,३.३ । आतिवाहिकास् तल्लिङ्गात् । ब्रसू-४,३.४ । वैद्युतेनैव ततस् तच्छ्रुतेः । ब्रसू-४,३.५ । कार्यं बादरिरस्य गत्युपपत्तेः । ब्रसू-४,३.६ । विशेषितत्वाच् च । ब्रसू-४,३.७ । सामीप्यात् तु तद्व्यपदेशः । ब्रसू-४,३.८ । कार्यात्यये तदध्यक्षेण सहातः परम् अभिधानात् । ब्रसू-४,३.९ । स्मृतेश् च । ब्रसू-४,३.१० । परं जैमिनिर् मुख्यत्वात् । ब्रसू-४,३.११ । दर्शनाच् च । ब्रसू-४,३.१२ । न च कार्ये प्रत्यभिसन्धिः । ब्रसू-४,३.१३ । अप्रतीकालम्बनान् नयतीति बादरायण उभयथा च दोषात् तत्क्रतुश् च । ब्रसू-४,३.१४ । विशेषं च दर्शयति । ब्रसू-४,३.१५ । संपद्याविर्भावः स्वेन शब्दात् । ब्रसू-४,४.१ । मुक्तः प्रतिज्ञानात् । ब्रसू-४,४.२ । आत्मा प्रकरणात् । ब्रसू-४,४.३ । अविभागेन दृष्टत्वात् । ब्रसू-४,४.४ । ब्राह्मेण जैमिनिर् उपन्यासादिभ्यः । ब्रसू-४,४.५ । चितितन्मात्रेण तदात्मकत्वाद् इत्य् औडुलोमिः । ब्रसू-४,४.६ । एवम् अप्य् उपन्यासात् पूर्वभावाद् अविरोधं बादरायणः । ब्रसू-४,४.७ । संकल्पाद् एव तच्छ्रुतेः । ब्रसू-४,४.८ । अत एव चानन्याधिपतिः । ब्रसू-४,४.९ । अभावं बादरिर् आह ह्य् एवम् । ब्रसू-४,४.१० । भावं जैमिनिर् विकल्पामननात् । ब्रसू-४,४.११ । द्वादशाहवद् उभयविधं बादरायणोऽतः । ब्रसू-४,४.१२ । तन्वभावे सन्ध्यवद् उपपत्तेः । ब्रसू-४,४.१३ । भावे जाग्रद्वत् । ब्रसू-४,४.१४ । प्रदीपवदावेशस् तथा हि दर्शयति । ब्रसू-४,४.१५ । स्वाप्ययसंपत्योर् अन्यतरापेक्षम् आविष्कृतं हि । ब्रसू-४,४.१६ । जगद्व्यापारवर्जं प्रकरणाद् असंनिहितत्वाच् च । ब्रसू-४,४.१७ । प्रत्यक्षोपदेशाद् इति चेन् नाधिकारिकमण्डलस्थोक्तेः । ब्रसू-४,४.१८ । विकारावर्ति च तथा हि स्थितिम् आह । ब्रसू-४,४.१९ । दर्शयतश् चैवं प्रत्यक्षानुमाने । ब्रसू-४,४.२० । भोगमात्रसाम्यलिङ्गाच् च । ब्रसू-४,४.२१ । अनावृत्तिः शब्दाद् अनावृत्तिः शब्दात् । ब्रसू-४,४.२२ । |
āvṛttir asakṛdupadeśāt . brasū-4,1.1 . liṅgāc ca . brasū-4,1.2 . ātmeti tūpagacchanti grāhayanti ca . brasū-4,1.3 . na pratīke na hi saḥ . brasū-4,1.4 . brahmadṛṣṭir utkarṣāt . brasū-4,1.5 . ādityādimatayaś cāṅga upapatteḥ . brasū-4,1.6 . āsīnaḥ saṁbhavāt . brasū-4,1.7 . dhyānāc ca . brasū-4,1.8 . acalatvaṁ cāpekṣya . brasū-4,1.9 . smaranti ca . brasū-4,1.10 . yatraikāgratā tatrāviśeṣāt . brasū-4,1.11 . āprayāṇāt tatrāpi hi dṛṣṭam . brasū-4,1.12 . tadadhigama uttarapūrvāghayor aśleṣavināśau tadvyapadeśāt . brasū-4,1.13 . itarasyāpy evam asaṁśleṣaḥ pāte tu . brasū-4,1.14 . anārabdhakārye eva tu pūrve tadavadheḥ . brasū-4,1.15 . agnihotrādi tu tatkāryāyaiva taddarśanāt . brasū-4,1.16 . ato'nyāpi hy ekeṣām ubhayoḥ . brasū-4,1.17 . yad eva vidyayeti hi . brasū-4,1.18 . bhogena tv itare kṣapayitvātha saṁpadyate . brasū-4,1.19 . vāṅmanasi darśanāc chabdāc ca . brasū-4,2.1 . ata eva sarvāṇyanu . brasū-4,2.2 . tanmanaḥ prāṇa uttarāt . brasū-4,2.3 . so'dhyakṣe tadupagamādibhyaḥ . brasū-4,2.4 . bhūteṣu tacchruteḥ . brasū-4,2.5 . naikasmin darśayato hi . brasū-4,2.6 . samānā cāsṛtyupakramād amṛtatvaṁ cānupoṣya . brasū-4,2.7 . tadāpīteḥ saṁsāravyapadeśāt . brasū-4,2.8 . sūkṣmaṁ pramāṇataś ca tathopalabdheḥ . brasū-4,2.9 . nopamardenātaḥ . brasū-4,2.10 . asyaiva copapatter ūṣmā . brasū-4,2.11 . pratiṣedhād iti cen na śārīrāt spaṣṭo hyekeṣām . brasū-4,2.12 . smaryate ca . brasū-4,2.13 . tāni pare tathā hy āha . brasū-4,2.14 . avibhāgo vacanāt . brasū-4,2.15 . tadokograjvalanaṁ tatprakāśitadvāro vidyāsāmarthyāt taccheṣagatyanusmṛtiyogāc . brasū-4,2.16 . raśmyanusārī . brasū-4,2.17 . niśi neti cen na sambandhasya yāvaddehabhāvitvād darśayati ca . brasū-4,2.18 . ataś cāyane'pi dakṣiṇe . brasū-4,2.19 . yoginaḥ prati smaryete smārte caite . brasū-4,2.20 . arcirādinā tatprathiteḥ . brasū-4,3.1 . vāyumabdādaviśeṣaviśeṣābhyām . brasū-4,3.2 . taṭito'dhi varuṇaḥ saṁbandhāt . brasū-4,3.3 . ātivāhikās talliṅgāt . brasū-4,3.4 . vaidyutenaiva tatas tacchruteḥ . brasū-4,3.5 . kāryaṁ bādarirasya gatyupapatteḥ . brasū-4,3.6 . viśeṣitatvāc ca . brasū-4,3.7 . sāmīpyāt tu tadvyapadeśaḥ . brasū-4,3.8 . kāryātyaye tadadhyakṣeṇa sahātaḥ param abhidhānāt . brasū-4,3.9 . smṛteś ca . brasū-4,3.10 . paraṁ jaiminir mukhyatvāt . brasū-4,3.11 . darśanāc ca . brasū-4,3.12 . na ca kārye pratyabhisandhiḥ . brasū-4,3.13 . apratīkālambanān nayatīti bādarāyaṇa ubhayathā ca doṣāt tatkratuś ca . brasū-4,3.14 . viśeṣaṁ ca darśayati . brasū-4,3.15 . saṁpadyāvirbhāvaḥ svena śabdāt . brasū-4,4.1 . muktaḥ pratijñānāt . brasū-4,4.2 . ātmā prakaraṇāt . brasū-4,4.3 . avibhāgena dṛṣṭatvāt . brasū-4,4.4 . brāhmeṇa jaiminir upanyāsādibhyaḥ . brasū-4,4.5 . cititanmātreṇa tadātmakatvād ity auḍulomiḥ . brasū-4,4.6 . evam apy upanyāsāt pūrvabhāvād avirodhaṁ bādarāyaṇaḥ . brasū-4,4.7 . saṁkalpād eva tacchruteḥ . brasū-4,4.8 . ata eva cānanyādhipatiḥ . brasū-4,4.9 . abhāvaṁ bādarir āha hy evam . brasū-4,4.10 . bhāvaṁ jaiminir vikalpāmananāt . brasū-4,4.11 . dvādaśāhavad ubhayavidhaṁ bādarāyaṇo'taḥ . brasū-4,4.12 . tanvabhāve sandhyavad upapatteḥ . brasū-4,4.13 . bhāve jāgradvat . brasū-4,4.14 . pradīpavadāveśas tathā hi darśayati . brasū-4,4.15 . svāpyayasaṁpatyor anyatarāpekṣam āviṣkṛtaṁ hi . brasū-4,4.16 . jagadvyāpāravarjaṁ prakaraṇād asaṁnihitatvāc ca . brasū-4,4.17 . pratyakṣopadeśād iti cen nādhikārikamaṇḍalasthokteḥ . brasū-4,4.18 . vikārāvarti ca tathā hi sthitim āha . brasū-4,4.19 . darśayataś caivaṁ pratyakṣānumāne . brasū-4,4.20 . bhogamātrasāmyaliṅgāc ca . brasū-4,4.21 . anāvṛttiḥ śabdād anāvṛttiḥ śabdāt . brasū-4,4.22 . |